Vyplatí se lyžování v Itálii pro začátečníky i zkušené?

Lyžování v Itálii patří mezi nejoblíbenější zimní výlety Čechů už řadu let a sezona 2012/2013 byla jen jednou z mnoha, kdy se do Dolomit jezdilo za slunečným svahem a dobrým obědem. Konkrétní podmínky z té doby už platí jen jako ohlédnutí, ale otázka zůstává stejná: pro koho má italská zima smysl a pro koho raději volit jiný region? Odpověď závisí na úrovni, rodině, rozpočtu a ochotě jet dlouho autem nebo autobusem.

Kdy se Itálie vyplatí

Nejvíc si italských Alp užijí lyžaři, kteří chtějí najet za den hodně kilometrů v propojených oblastech. Dolomity nabízejí okruhy, jako je Sella Ronda, kde se dá objet masiv horskými vleky a sjezdovkami bez přesunu autem. Hodí se pro střední a pokročilé, kteří si chtějí vybrat z modrých a červených tratí. Příjemná je i atmosféra: horské chaty s polentou, těstovinami a espressem, výhledy na světlé skály a mírnější větry než ve vyšších polohách. Italská zima je také dobrá pro ty, kdo preferují poklidné vesnice v údolí a chtějí spát v domácím penzionu, ne ve velkém středisku. Společný skipas pro několik údolí se vyplatí, pokud zůstanete aspoň tři čtyři dny.

Přidejte k tomu klima: Dolomity mají často slunečné dny i v lednu a lyžování tu bývá příjemné i při nízkých teplotách, protože vítr je slabší než na exponovaných hřebenech. Pokud si ale přejete jistotu sněhu do posledního dne sezony, ptejte se na zasněžování a výšku střediska, protože nižší polohy tají dřív.

Kdy raději zvolit jiný region

Nevhodná je Itálie, pokud máte jen dva dny. Cesta z Česka trvá dlouho a únava ze sezení v autě uškrtí radost ze svahu. Pokud lyžujete jen jednou za rok s malými dětmi, bývají praktičtější menší střediska v Česku, na Slovensku nebo v Rakousku, kam se dá dojet za dopoledne. Náročnější je Itálie také pro ty, kdo se bojí černých tratí a nízké oblačnosti. Ve vyšších polohách se mohou počasí a viditelnost rychle změnit, takže ranní sluneční rozjezd skončí mlhou. Pro začátečníky je důležité vybírat střediska s dobrými cvičnými loukami a jasným značením. Jinak se z prvního týdne může stát frustrace.

Kdo nechce jezdit nočně, může cestu rozdělit na dva dny s přenocováním v Rakousku nebo v Tyrolsku. Do střediska pak přijedete odpočatí. Při sobotních výměnách turnusů bývají silnice a parkoviště nejplnější, proto zvažte příjezd v neděli nebo v pátek.

Doprava a výbava

Do Itálie se jezdí přes Rakousko nebo Německo, proto počítejte s dálničními poplatky a časem stráveným na hranicích či v kolonách o sobotách. Autobusové zájezdy s nočním přejezdem ušetří řízení, ale narušují spánek. Pokud jedete autem, připravte zimní pneumatiky a sněhové řetězy, protože na horských silnicích se jejich výbava v zimním období běžně vyžaduje. Podmínky přesně ověřte před cestou u příslušného automotoklubu nebo ministerstva dopravy dané země. Vezměte si řidičský průkaz, doklady od vozidla a pojištění. Lyže převážejte v boxu nebo na střeše správně upevněné, aby nehrozilo poškození ani sankce.

Ubytování a jídlo na horách

Bydlet se dá ve středisku přímo u vleku, nebo o několik kilometrů dál v údolí. V první variantě ušetříte čas, v druhé vlastní nervy a často také peníze. Zvažte polopenzi, protože večerní stůl v penzionu bývá bohatý a mnohdy ušetří hledání restaurace po náročném dni. Na svahu si nechte aspoň jeden oběd na tradiční chatě, kde se vaří lokální speciality z horských surovin. Pokud jedete s dětmi, ověřte, zda je v blízkosti dětská herna nebo lyžařská školka. Noční klid v nejmenších vesnicích je velký bonus, naopak ve větších střediscích se bar hudba protáhne dlouho do noci.

Lyžařská škola a pojištění

Začátečníci se vyplatí přihlásit do lyžařské školy, hlavně v prvních dnech. Instruktor opraví základní chyby a ušetří vám pády, které později mohou vést k úrazu. Děti se obvykle učí rychleji ve skupině vrstevníků. Pro všechny platí povinnost mít odpovídající pojištění, které kryje zásah horské služby a případný převoz. Záchrana ve sjezdovkách a mimo ně bývá v zahraničí zpoplatněna, takže si zkontrolujte, co vaše pojistka pokrývá. Evropský průkaz zdravotního pojištění neřeší vše, zvláště ne transport vrtulníkem. Zjistěte si také pravidla pro přilby, která se v některých zemích vztahují na děti a mladistvé.

Na svazích se mluví italsky a německy, ale v turistických střediscích se domluvíte i anglicky. Jídelní lístek na chatě bývá srozumitelný, a když ne, ukažte prstem. Hotovost se hodí na drobné útraty, i když karty se berou stále častěji. Oběd se na chatách vaří spíše kolem poledne než pozdě odpoledne, proto s ním nenechávejte na poslední chvíli.

Jak si vybrat podle typu lyžaře

Rodina se dvěma školkáky by měla zvolit klidné údolí s dětskou loukou a lyžařskou školou do pěti minut chůze. Dvojice středně pokročilých lyžařů si užije propojené oblasti, kde se dá každý den jet jiným směrem. Skupina kamarádů ocení větší středisko s večerním programem. Skialpinisté a freeridoví nadšenci musejí navíc sledovat lavinovou situaci a lyžovat s průvodcem a vybavením. Za rozhodující považujte dojezdovou vzdálenost, ne jen pověst střediska. Pokud nejste jistí, začněte krátkým prodlouženým víkendem a teprve podle zkušenosti plánujte celý týden.

Zdroje

• Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Ministerstvo dopravy ČR
• CzechTourism